Život je příběh, který si píšeme sami ...

Listopad 2006

Pozvání

29. listopadu 2006 v 9:55 Akce a semináře

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ NA FELBABCE

se koná v sobotu 2 . 12. 2006 od 10 hodin.

TÉMA SETKÁNÍ:

MOST PŘES NAVŽDY

aneb

MOUDROSTI A POSELSTVÍ

SNŮ A POHÁDEK;

Někdy máme pocit, že už nezbyl ani jediný drak.

Ani jeden odvážný rytíř, ani jedna víla,

která by se ladně míhala tajuplnými lesy

a okouzlovala srny a motýly svým úsměvem.

***

Jak je příjemné se mýlit ...

***

"Jsme mostem přes navždy.

Kleneme se nad mořem,

pro potěšení se vrháme do dobrodružství,

pro zábavu prožíváme záhady, volíme prohry, triumfy, výzvy a všemožné výhody,

zkoušíme to znovu a znovu,

učíme se lásce a lásce a lásce ..."

(úryvek z knihy Richarda Bacha - Most přes navždy)


V úterý je také pohoda

21. listopadu 2006 v 7:01 Pro dnešní den

JSTE ZODPOVĚDNÍ ZA SVÉ VLASTNÍ ŠTĚSTÍ;

Štěstí nikdy nepřichází zvenčí.

Pokud svěříte své štěstí do rukou někoho jiného,

může vás o něj připravit.

Štěstí může přijít jen z vašeho nitra

coby výsledek vaší lásky.

ŽIVOT se vám chce nyní ukázat ze svých

nejkrásnějších a nejbohatších stránek.

KOLIK z toho dokážete přijmout,

závisí na vaší otevřenosti a schopnosti,

jakož i inteligenci a lásce vašeho srdce.


Úžasné pondělí

20. listopadu 2006 v 20:50 Pro dnešní den

ZASLOUŽÍM SI

TO NEJLEPŠÍ A TEĎ TO TAKÉ PŘIJÍMÁM.

Věřte, že vaše odvaha a láska promění utrpení,

které vzešlo ze strachu a odporu,

v zářivý prostor svobody a míru.

Míra vaší vnitřní svobody ukazuje

sílu vaší životaschopnosti.

Neexistují špatné nebo dobré pocity!

Jakmile se oprostíte od hodnocení

a místo panikaření nebo utíkání se vcítíte do sebe,

něco ve vašem životě se okamžitě změní.

Vyzkoušejte to, možná budete zírat.


Pozvání na sobotní setkání

15. listopadu 2006 v 13:33 Akce a semináře

JEDENÁCTNÉ SETKÁNÍ NA FELBABCE

SE KONÁ

V SOBOTU 18. LISTOPADU

OD 10 HODIN

TÉMA DNEŠNÍHO SETKÁNÍ JE:

POTKÁM SVŮJ STÍN

Stín patří do života každého z nás.

Někdo jej přijímá snadněji, někdo ho vůbec nechce znát.

Náš stín je nám však stále v patách,

vždyť přeci není možné zbavit se svého stínu, nebo snad ano?

Každý máme něco schované ve tmě, nějakého svého strašáka - Pašáka.

A když se stane, že chce Pašák ven, bráníme mu.

Pašák si však vždycky najde nějakou skulinku, kterou ven vyleze a to pak teprve vyvádí podle svého.

Pašák je nám potom v patách a ostatní ho vidí jasně a zřetelně. A to se nám už vůbec nelíbí, stydíme se za to.

Příběh - Hřích

Jednou z Mistrových nauk, která nejvíce vyváděla z míry - a patřila k nejpůvabnějším byla:

Bůh má blíž k hříšníkům než ke svatým.

Vysvětloval to takto:

Bůh v nebi drží každého člověka na niti. Když zhřešíte, nit se přetrhne. Bůh ji tedy zase naváže, udělá uzlík - a tak si vás přitáhne o něco blíž. Vaše hříchy přetrhávají nit znovu a znovu - a každý další uzlík vás přivádí blíž a blíž k Bohu.

Těším se na vás všechny v sobotu v naší chaloupce.

Ivana


Přežití

13. listopadu 2006 v 10:06 Poselství a moudra z knih

PŘEŽITÍ

Žák denně kladl stejnou otázku: "Jak najdu boha?"

A každý den dostal stejnou tajemnou odpověď: "Touhou."

"Ale copak já po Bohu netoužím z plna srdce? Proč jsem ho tedy nenašel?"

Jednou se Mistr s oním žákem náhodou koupal v řece. Strčil mu hlavu pod vodu a držel ji tam, zatímco ten ubohý chlapík se zoufale ze všech sil snažil, aby se ze sevření uvolnil. Druhý den to byl Mistr, kdo začal rozhovor. "Proč jsi tak zápasil, když jsem ti držel hlavu pod vodou?" "Protože jsem lapal po vzduchu." "Až ti bude dána milost lapat po Bohu, jako jsi lapal po vzduchu, pak ho najdeš."


Úterní pozdrav

7. listopadu 2006 v 9:52 Pro dnešní den

ZMĚŇTE SVŮJ ŽIVOT SEBELÁSKOU;

Od této chvíle nechť je každý váš čin, každá reakce, každá myšlenka a každá emoce založena na lásce.

Milujte sami sebe natolik, aby se celý sen vašeho života změnil ze strachu a dramat na lásku a radost.

RADA ...

Upnuli jste se na radu anebo jasnovidnou věštbu, která pochází od někoho jiného. Ocitli jste se tak v pasti. Zdroj vaší vlastní intuice vyschl, protože jste přesměrovali vody vlastní duše do cizího koryta. Takovýmto způsobem nikdy nenajdete odpověď na hádanku. Každá (zdánlivá) odpověď od těch druhých jen vyvolává další otázky, které vás ještě víc matou. Bloudíte v klamném světě, který předstírá duchovnost. Je však od ní vzdálen stejně jako vy od své vlastní pravdy.

V průběhu své cesty dostanete - ze začátku možná nepochopitelné - znamení, symbol. Snaha vyřešit hádanku, přeložit jazyk symbolu do jazyka lépe pochopitelného vás přivede (téměř nepozorovaně) k pravému duchovnímu poznání a myšlení. Pro vaši duši může být velmi důležitým krokem, když přestanete hledat řešení svých problémů venku a začnete důvěřovat vlastní intuici, své vnitřní kněžce
.

Téma dne - Osamělost

6. listopadu 2006 v 21:33 Poselství a moudra z knih

O S A M Ě L O S T

Cítíme-li se osamělí, je to nejlepší cesta k tomu, abychom se uzavřeli sami do sebe. Je to pocit, že nás ode všech cosi odděluje. Samotu pak pociťujeme jako bolest. Ovšem být sám, to je pro některé lidi velice příjemné, zatímco pro jiné naprosto nepříjemné, záleží jen na hodnocení. Vše, co jindy potlačujeme, se ve chvílích, kdy jsme sami, dere na povrch. Někteří lidé to cítí nepříjemně, a proto se snaží samotě vyhnout.

JSTE-LI SAMI, nejste sami, jste jednoduše osamělí - a mezi osamělostí a samotou je obrovský rozdíl. Když jste osamělí, pak myslíte na druhé, chybí vám. Osamělost je negativní stav. Máte pocit, že by to bylo lepší, kdyby tu někdo byl s vámi - kamarád, manžel, matka, milý, manželka. Bylo by lepší, kdyby tu někdo byl, jenomže není.
Osamělost je absence druhých.
Samota je přítomnost sebe samého. Samota je velmi pozitivní. Je to přítomnost, přetékající přítomnost. Jste tak naplněni přítomností, že jí můžete naplnit celý svět a nikoho jiného nepotřebujete.

Když v našem životě není nikdo "důležitý", můžeme být buď osamělí, anebo si užívat svobody, kterou samota přináší. Když u druhých nenalézáme žádnou podporu pro naše hluboce cítěné pravdy, můžeme se buď cítit izolovaně a zahořkle, nebo se radovat ze skutečnosti, že je naše vize tak silná, že přežije i mocnou lidskou potřebu souhlasu rodiny, přátel nebo kolegů. Jestliže před takovou situací stojíte, dobře si uvědomte, jak jste se rozhodli pohlížet na svou "samotu", a za své rozhodnutí přijměte zodpovědnost.
"Buďte světlem sami sobě." Konečně, každý z nás v sobě musí rozvinout schopnost projít temnotou bez společníků, map a průvodců.

BYLINKA PRO TOTO OBDOBÍ ...

KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ

... zlepši naplňování svých přínosných rozhodnutí, avšak současně se vždy dívej na svět přívětivě a s porozuměním.


Cukrovaný čtvrtek

2. listopadu 2006 v 7:14 Pro dnešní den

HRAJTE SI JAKO DĚTI;

Nejšťastnější okamžiky našeho života jsou ty,

v nichž si hrajeme tak jako děti,

když zpíváme a tancujeme,

když zkoumáme a tvoříme jen pro zábavu.

Je skvělé, když se chováme jako děti,

protože pak jsme zcela přirození.

ÚSPĚCH SE CHYSTÁ VSTOUPIT DO VAŠEHO ŽIVOTA ...

Běžte za svými sny.

Možná budete překvapeni,

kam vás zavedou.


Plody našich seminářů

2. listopadu 2006 v 6:59 Akce a semináře
Lenčina pohádka
Jednou se tygří mamince a tygřímu tatínkovi narodil malý tygřík.
Měl krásné velké tmavé oči. byl celý oranžový a na zádech a vlastně na celém těle měl tmavé pruhy.
Na tom by nebylo nic zvláštního. A bodejť jo. Vždyť to byl tygřík jako každý jiný.
Ale na rozdíl od všech tygříků světa se přece jen lišil.
Na zádech, tam někde mezi lopatkami, měl dvě malá stříbřitě modrá křídla.
Rodiče jej milovali, a tak nikdy nedali najevo, že by se lišil od ostatních.
Tygřík běhal a hrál si s ostatními tygříky, kočkoval se s nimi.
Svá křídla k ničemu nepoužíval, dalo by se říci, že o nich ani nevěděl.
Až jednou...
Jednou, když pobíhal po lese, uslyšel za sebou praskot větví a funění. Když se tygřík otočil, spatřil velké tmavé chlupaté zvíře, jak se k němu velkou rychlostí blíží.
Tygřík zpanikařil, dal se na útěk. Srdce mu velmi prudce bušilo a v očích měl hrozný strach.
A najednou přiběhl k hluboké propasti. Všiml si jí na poslední chvíli. Už to neubrzdil a najednou cítil, že padá.
Tak a teď ze mne bude placička, až dopadnu na zem. Zavřel oči a čekal až to vše skončí.
Ale náhle měl pocit, že už nepadá. Kolem tváří mu vál příjemný vánek.
Už bych měl být na kašičku, tak co se děje. Nedalo mu to, otevřel pomalu jedno oko, pak druhé. Zdálo se mu, že už dávno nepadá, ba co to, on stoupá.
Jak je to možné? Tlapky jsou na místě, uši a ocásek taky, jen ta křídla na zádech se nějak zvláštně pohybují a něco z nich padá.
Co to bylo?
Tygříkova křídla se pohybovala v pravidelném rytmu a udržovala jej v klidném letu. A na zem z nich dopadal duhový prášek,
a všude tam, kam dopadl se měnila tvář krajiny. Na vyprahlých místech znovu rostla tráva a rozkvétaly květy. Koryta řek se plnila vodou. Díry ve střechách domů se zase opravily.
A tehdy tygřík pochopil.
Umí létat. A nejen to. Při svém letu může pomáhat tam, kde ho potřebují.
A protože jej potřebovali ve světě pohádek, kde se příběhy ztrácely, odletěl tam a pomáhal tak dlouho, dokud jej bylo potřeba.
A jeho jméno?
Musíme jej znát?
Asi ani ne.
Vlastně to nikdo neví.
(Jen tak mezi námi - jmenoval se Alfons).

Oběť a Soudce v našem životě

1. listopadu 2006 v 7:49 Toltécké moudrosti
TOLTÉCKÉ MOUDROSTI ...
Velmi malé děti se nebojí vyjádřit to, co cítí . Jsou tak pomilováníhodné, že se jim dostává lásky, přímo se v ní koupou. Vůbec se nebojí milovat.
Toto je popis normální lidské bytosti.
Jako děti se nebojíme budoucnosti ani se nestydíme za minulost.
Našim normálním lidským sklonem je těšit se ze života, hrát si, zkoumat svět, být šťastný a milovat.
Co se ale stalo s dospělým člověkem?
Proč jsme tak rozdílní?
Proč již nejsme divocí?
Z hlediska Oběti můžeme říci, že se nám stalo něco smutného,
z hlediska válečníka můžeme říci, že je to normální.
Stalo se, že máme Knihu zákona,
velkého Soudce a Oběť, jenž vládnou nad naším životem.
Již nejsme svobodní, protože Soudce, Oběť a systém víry nám neumožňuje být tím, kým skutečně jsme. Jakmile byla jednou naše mysl naplněna vším tím smetím, nejsme již šťastní.
Tento řetězec výcviku, od člověka k člověku, z jedné generace do druhé, je v lidské společnosti normální. Není nutné, abychom obviňovali rodiče, že nás učili být jako oni. Co jiného nás mohli učit než to, co znají? Udělali to nejlepší, co mohli, a pokud nám ublížili, bylo to způsobeno jejich vlastním ochočením, jejich vlastními obavami, jejich vlastní vírou.
Na programování, které prodělali, neměli žádný vliv, takže se ani jinak chovat nemohli.
Není třeba obviňovat rodiče či kohokoliv jiného, že nás zneužívali. Teď však nastal čas toto "zneužívání" zastavit. Je čas osvobodit se od tyranie Soudce tím, že změníme základy svých vlastních dohod. Je čas osvobodit se od role Oběti.
Ukázka z knihy ČTYŘI DOHODY OD MIGUELA RUIZE;

Středa před sněhovou nadílkou???

1. listopadu 2006 v 7:33 Pro dnešní den

BUĎTE POZORNÍ;

Všímejte si opakujících se znamení a vnitřního vedení.

Mohou vám přinést cenné informace.

DO VAŠICH ŽIVOTŮ CHCE VSTOUPIT

ČAS ...

Naplánujte si posvátné schůzky se sebou samými.

Zasloužíte si čas na SVŮJ ŽIVOT.

BYLINKA NA TOTO OBDOBÍ ...

Hluchavka bílá

... němý buď k chybám druhých,

dokud neodstraníš všechny chyby své;

ten, kdo s tebou žije, je dobrý a má své klady.


Kouzelné "FUJ"

1. listopadu 2006 v 7:15 Akce a semináře
PLODY NAŠICH SEMINÁŘŮ ...
HELENKY KOUZELNÉ FUJ
Byl - žil jeden chlapec a ten si rád modelovat z ožvýkaných žvýkaček.
Rodiče mu to zakazovali, že je to FUJ a nedělá se to.
Klučina to byl neposlušný a když na něho rodiče nedávali pozor,
a neměli čas si s ním hrát,
tak si stále modeloval z FUJ žvýkaček,
až se mu podařilo vymodelovat to, co chtěl.
Mělo to neurčitý tvar, nevábnou barvu, no a ani moc to nevonělo.
Aby si to před rodiči uschoval, dal to do kapsy u bundy.
Jednou se ho maminka ptala, co to má v kapse a on odpověděl:
"kouzelné fuj".
Maminka chtěla to "kouzelné fuj" vidět, a když jí to ukázal, strašně se rozčílila a chtěla kouzelné fuj vyhodit,
ale fuj bylo již správně nalepené a vyhodit nešlo.
Tak jí nezbylo nic jiného než kouzelné fuj chlapci nechat.
Ptala se chlapce, proč to kouzelné fuj má.
Chlapec odpověděl, že když na něho nemají rodiče čas,
tak si s kouzelným fuj hraje a není sám.